Za Santinim na Vysočinu. Vydejte se po stopách jedinečného architekta, od jehož úmrtí v prosinci uplyne právě 300 let
Jednou z oblíbených forem cestování je návštěva míst spojených s významnými osobnostmi. Patří mezi ně architekti, hudebníci, malíři a další umělci.
Tedy lidé, kteří vytvořili jedinečné dílo, lákající turisty z různých koutů světa. Česko má takových magneticky přitažlivých osobností a atraktivit celou řadu. Třeba architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož úmrtí právě dnes, tedy 7. prosince 2023, uplynulo 300 let. Se Santinim je významně spojena Vysočina, v kraji se dá navštívit spousta staveb, které tento fenomenální tvůrce navrhl.
Při cestování za Santinim nesmí v itineráři turisty chybět kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou. Jde o místo, které představuje vrchol Santiniho tvorby a je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. „Zelená hora“, jak se klenotu barokní gotiky také říká, se vyznačuje unikátní dokonale promyšlenou geometrií a mystickou symbolikou ve tvaru hvězd a čísel, nejčastěji pět a deset. Nezaměnitelná spirálovitá věž a unikátní půdorys přitahují pozornost celého světa a kostel se tak stal ikonou kraje Vysočina.
„Vysočina má nejvíc obcí s méně než tisíci obyvateli v Česku. Hustota osídlení není příliš velká a oblast je tak hodně spojená s půdou, regionálními produkty a službami a může tak oslovit venkovským turismem a agroturismem tolik oblíbeným například v Rakousku,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller a dodává: „Velké vzdálenosti mezi obcemi kraji dodávají specifickou atmosféru, která inspirovala řadu osobností. Třeba právě architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Díla, která navrhl, vznikala často jako církevní stavby, což je pro Vysočinu rovněž typické. I proto byl tento region v naší letošní hlavní kampani Unexpected Traditions ztvárněn jako ´Nečekaný home office´ v podobě klášterní knihovny. Dobrou zprávou přitom je, že loni kraj mezi Čechami a Moravou navštívilo vůbec nejvíc turistů za posledních deset let, a to téměř 643 tisíc. Převažovali rezidenti, kterých bylo víc než 573 tisíc, zahraničních hostů přijelo téměř 70 tisíc. Spolu s krajem a místními subjekty pracujeme na rozumném zvýšení počtu bonitních cestovatelů na Vysočině a rozprostření cestovního ruchu v duchu tolik potřebné udržitelnosti.“
Vysočina má od letošního roku jako prioritní téma cestovního ruchu právě dovolenou na venkově. V kraji je totiž řada malebných venkovských stavení, chalup či farem, kde se lze nejen ubytovat, ale rovněž okusit unikátní zážitky spojené s venkovem, přírodou a regionem. Ať už je to kontakt se zvířaty nebo například ochutnání místních specialit. V regionu se nachází také unikátní památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
„Nejen poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou, ale také bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem v Třebíči a historické jádro se zámkem v Telči jsou naše památky UNESCO. Vysočina se tak může pyšnit tím, že jich má nejvíc v celém Česku. Obecně jsme kraj na památky nesmírně bohatý, v našem regionu je 2 966 nemovitých kulturních památek, 16 národních kulturních památek, 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna,“ říká ředitelka Vysočina Tourism Oľga Königová a dodává: „Nejen na to k nám lákáme turisty, od letoška klademe důraz na venkovský turismus, a to nejen v kontextu s projektem Prázdniny na venkově. S tím souvisí regionální produkty včetně lokální gastronomie, nápoje z místních pivovarů a originální objekty v malých obcích či zcela na samotě. Nezapomínáme přitom na místa, která turistům nabízejí kompletní služby a řadu různorodých zážitků. Mezi ně patří třeba Zámek Žďár nad Sázavou.“
Zámek Žďár nad Sázavou vznikl z cisterciáckého kláštera ze 13. století. Cestovatelé v něm mohou mimo jiné navštívit interaktivní Muzeum nové generace nebo se vydat po stopách Santiniho. Centrální budovou je Bazilika minor Nanebevzetí panny Marie.
Během prohlídky po stopách Santiniho si mohou návštěvníci na žďárském zámku prohlédnout hráz Konventního rybníka, klášterní konvent, baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, opatský byt s knihovnou, barokní konírny či oválný sál prelatury. Budova konventu, v níž mimo jiné pořádáme koncerty a taneční residence, by se měla v roce 2025 otevřít po generální rekonstrukci jako Mezinárodní kreativní centrum.
